Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Albrecht Rendl z Oušavy († 1522): významný člen nevýznamného rodu
Koryta, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Druhá polovina 15. století v Čechách přinesla celou řadu společenských změn. Jednou z nejdůležitějších byla snaha o kodifikaci zemského práva, která byla realizována vydáním Vladislavského zřízení zemského. Hlavním autorem byl Albrecht Rendl z Oušavy. Díky němu se Rendl stal známým mezi svými současníky i v obecném historickém povědomí. Méně je však známo o Rendlově dalším životě. Velmi dlouho působil jako královský prokurátor, ale zastával také dva z nejvyšších zemských úřadů - úřad nejvyššího zemského písaře a královského podkomořího. Rendl je příkladem osobnosti, která se díky svým schopnostem stala vrcholným politickým činitelem své doby.
Počátky rodu erbu půlměsíce. Rytíři z Vřesovic v pozdním středověku
Boukal, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je nástin dějin rodu rytířů (pozdějších pánů) z Vřesovic v pozdním středověku. Práce se zabývá převážně politickou a ekonomickou úlohou příslušníků tohoto rodu v pozdně středověkých Čechách, přičemž zvláštní pozornost je věnována husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, kterému rod vděčil za svůj vzestup. Dále si práce klade otázku, co se dělo s rodem Vřesovců od Jakoubkovy smrti až do sklonku středověku, neboť v průběhu 16. století patřili Vřesovci k nejmocnějším šlechtickým rodům v Čechách. Osobnosti rodu Vřesovců doby poděbradské a jagellonské nebyly historiky dosud příliš reflektovány. Osudy jednotlivých členů rodu jsou zhodnoceny a zasazeny do dobového kontextu. Dále se práce zabývá majetkovými poměry rytířů z Vřesovic a projevy šlechtické reprezentace. Jako celek je práce sondou do politického, hospodářského a kulturně-sociálního života v pozdně středověkých severozápadních Čechách. Klíčová slova: Jakoubek z Vřesovic, nižší šlechta, severozápadní Čechy, pozdní středověk, 15. - 16. století, hrady, heraldika
Rytíř Kryštof z Týna. Válečník a diplomat pozdního středověku
Boukal, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Tématem bakalářské práce je život Kryštofa z Týna (1453 - po r. 1517), představitele nižší šlechty z oblasti historického Loketska (dnes Karlovarský kraj, okres Sokolov). Rytíř Kryštof z Týna byl významným diplomatem, vojákem a rovněž i literátem, z jehož pera pochází poutavá autobiografie popisující jeho životní osudy. Cílem práce je především kritický rozbor tohoto literárního díla, komparace s jinými prameny, které sledují tytéž události v témže čase, a také zasazení těchto událostí do širšího kontextu. Rytířova autobiografie je součástí rovněž jím sepsaného urbáře, který posloužil k poznání šíře jeho majetkových poměrů a hospodářskému fungování jeho panství Starý Hrozňatov nedaleko Chebu. Práce je doplněna drobnými exkurzy o jeho rodině, o problematice autobiografie ve středověku, o rytířském stavu na Loketsku a o válce mezi císařem Fridrichem III. a Matyášem Korvínem. Klíčová slova: Kryštof z Týna - 15. - 16. století - Týn - Hrozňatov - Loketsko - Chebsko - Kraňsko - autobiografie - urbář

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.